V pondělí 10. května navštívila třída 9.A Českou tiskovou kancelář (ČTK), která je jedním ze tří veřejnoprávních médií u nás – dozvěděli jsme se ovšem, že na rozdíl od rozhlasu a televize není ČTK financována z koncesionářských poplatků, nýbrž si na svůj provoz musí sama vydělat. Jak? Přece prodejem objektivních zpráv! Zpráv, kterých za jediný den vydají 400–500.
A jak taková agenturní zpráva vzniká? Jak má vypadat? Pod rukama kolika novinářů projde, než se dostane ke čtenáři? Jak vůbec vypadá běžný den agenturního novináře? Co všechno je vedle perfektní češtiny potřeba umět, abyste o kariéře novináře mohli vůbec uvažovat? Na tyto otázky (a ještě spoustu dalších) nám odpověděla ředitelka Akademie ČTK Martina Vašíčková. Vysvětlila nám, že vedle hlavní pobočky má ČTK zpravodaje ve všech 14 krajích, zároveň má i tři stále zahraniční posty – v Bruselu, Berlíně a Bratislavě.
Po seznámení s trochou teorie ohledně provozu celé agentury jsme měli možnost nahlédnout přímo do velkého zpravodajského sálu, kde se nad zprávami krčilo několik redaktorů zahraniční a domácí redakce, a následně jsme mohli vyzpovídat editora sportovní redakce, který nás blíže seznámil s plány na pokrývání fotbalového EURA i olympiády v Paříži. Vedle současné novinařiny jsme se seznámili též s některými výdobytky dob minulých – věděli jste třeba, že budova ČTK je dodnes propojena s budovou pošty v Jindřišské ulici a s budovou rozhlasu ve Vinohradské ulici potrubní poštou, která se kdysi využívala k rychlému přesunu zpráv?
Vypsat všechny zajímavosti z více než staleté historie a zároveň současného fungování národní zpravodajské agentury by bylo na dlouho, tak snad jen doporučíme, ať sami na exkurzi vyrazíte. Třeba se dozvíte, jakou zkratkou jsou podepsané zprávy, které píše redaktor–robot. 😉
Alena Franková
