V pátek ráno v šest hodin by se asi nikomu z nás vstávat nechtělo, ale věřte, že to stojí za to. Když se přemůže ta krátká chvíle, není to zas tak moc těžké. Když potom projíždíte Prahou, která se zvedá z mlžného závoje a pomalu se probouzí a potom přes řeku po mostě a pod vámi křičí racci a klokotá a hučí jez, jste skoro rádi, že jste se ráno přemohli a nakonec jste vstali. A nakonec přijedete až do kostela. Všude svítí jen svíčky a jinak je tma. A potom začnou samotné roráty. Nádhera zpěvů a plameny svící jsou nádherným doprovodem ke mši sv. Těžko by si někdo mohl představit lepší a krásnější místo ke chvále Boha. Každý drží v ruce svíci a každá ta svíce přispívá k té nádherné souhře světel. A tak každý, kdo na ranní roráty přijde, více rozjasňuje ten temný prostor, kde sídlí Bůh. A potom zase začíná obyčejný den plný úkolů a povinností, ale ten den není jen tak ledajaký, protože byl započat s Bohem.
Připojte se k nám příští rok, nebudete litovat.
Damián Hromek (5.A), P. Benedikt, školní kaplan
